KONEC STOLETÍ

 
Zní píseň šibenic, země se otvírá, horká je láva z Krakatoa.
Myšlenky prchají po cestě do nikam, bohové pozvedli válečnej kyj.
Maličká opice hraje si v liánách, člověčí dobrodruh oslepil zrak.
V přítmí jsou kostely, v pohřebních chorálech, nebožtík pozvedl k obloze zrak.

 To je konec našeho století, to je konec století.

Mávají rukama, vítají neštěstí, věříce maskám na tváře nehledí.
Zbožňují opium, zotročí myšlenky, svorně je oblaží smrtící pach.
V hromadných sutinách zbořených velkoměst hrají si děti, co čekají na smrt.
Šílené zářením, s holými hlavami, volaní matky zní z krvavých úst.

  To je konec našeho století, to je konec století.

[BACK]